O Klementinu
Rozsáhlý areál Klementina byl založen jezuity po jejich příchodu do Čech v roce 1556. Zpočátku členové řádu sídlili v bývalém dominikánském klášteře, roku 1653 ale začali areál rozšiřovat. Přestavba trvala přes 170 let, v Klementinu tak lze vypozorovat nejrůznější stavební slohy. Se svými více než 2 hektary se také stává jedním z největších stavebních komplexů v Evropě. Na stavbě se podíleli významní architekti, např. Carlo Lurago, František Maxmilián Kaňka nebo Kilián Ignác Dientzenhofer.
Od počátků svého působení jezuité v areálu provozovali školu, v roce 1622 povýšenou na univerzitu. Kromě tříd a prostor pro řádovou komunitu si v Klementinu vybudovali také knihovnu, tiskárnu, lékárnu, divadlo a samozřejmě chrámové stavby. Roku 1654 byla klementinská univerzita spojena s Karlovou, jezuitům byla předána i její knihovní sbírka. Z nově vzniklé Karlovo-Ferdinandovy Univerzity v Klementinu sídlily filozofická a teologická fakulta. Jezuité museli Klementinum po zrušení řádu v roce 1773 opustit, univerzita zde však přetrvala. Po rozdělení univerzity na českou a německou část v roce 1882 zůstává jen část česká. V roce 1930 se filozofická fakulta univerzity stěhuje do nové budovy a Klementinum se stává sídlem Národní knihovny.
